Máme tu období často nazývané ,,chřipková sezóna”. Není divu! Změny teplot a s nimi související viry zkouší naše imunitní systémy. Na školách tak často dochází k velké absenci, a to nejen v řadách žáků, ale i v řadách pedagogických pracovníků. Učitelé se navzájem zastupují, asistenti putují po třídách, kde je absence žáků nejmenší, a asistenti jsou tak potřební nejvíce.
Může však nastat situace, kdy se vyučující musí popasovat s větším počtem žáků sám. I tak dochází k ojedinělým momentům, které mohou učitele mile překvapit. Právě jeden takový moment s Vámi chci sdílet.
III. třída ZŠ je složena ze žáků 3. a 5. ročníku. Páťáci se pomalu, ale jistě připravují k přestupu na druhý stupeň ZŠ, zatímco třeťáci si stále moc neuvědomují, že jsou ve škole – instituci, kde se plní požadavky učitele, dodržují se určitá pravidla, a nelze si už jen hrát jako tomu bylo ve školce. Rozdíly mezi ročníky tu samozřejmě byly, jsou a vždy budou. A není to vůbec na škodu, právě naopak!
Během 1. a 2. vyučovací hodiny Českého jazyka a Matematiky jsem poznala, že se mohu spolehnout na kouzlo spolupráce mezi žáky různých ročníků.
Žáci se rozdělili do dvojic či menších skupinek tak, aby ve skupince byl vždy minimálně jeden žák 5. ročníku. A v tom spočívá ono kouzlo.
Páťáci se ihned ztotožnili s rolí toho zkušenějšího a intelektuálně vyspělejšího. Třeťákům byli oporou a pomocnou rukou ve všech ohledech. Pomáhali jim se čtením matematických úloh, správným pravopisem i s vyjádřením myšlenek. Třeťáci se tedy učili od starších, a starší si naopak vyzkoušeli jaké je to být asistentem. Tak si uvědomili, že tato práce není procházka růžovou zahradou. Že je opravdu zapotřebí mít se spolužáky velkou trpělivost, kontrolovat skoro každý jejich krok a upozorňovat je na chyby tak, aby neztratili chuť pracovat, a měli motivaci chybu opravit a poučit se z ní.
Oběma ročníkům došlo, že si mohou navzájem vypomoci. Během zpětné vazby žáci souhlasili s tím, že spolupráce je opravdu důležitá. A to nejen ve škole, ale i v životě jako takovém. I já z pozice učitelky tak mohu svým žákům poděkovat za spolupráci. Už teď mohu říci, že si něco cenného do života odnesou – kouzlo spolupracovat.
R. Jungová
