Ještě předtím, nežli se naši žáci rozutekli definitivně na prázdniny, se část z nich zúčastnila příměstského školního tábora, který byl letos zasazený do westernového prostředí. Tábor navázal na loňský ročník „Chceme být spolu i o prázdninách“ a jeho součástí bylo i vzdělávání v oblasti vlastivědy, přírodovědy, historie, ekologie, etiky, anebo environmentální výchovy. Jedním z cílů tábora bylo také rozvíjení prosociálního chování našich žáků, o což usilujeme dlouhodobě i prostřednictvím mnoha prospěšných aktivit a různých projektů.
Hned první den jsme si povídali o prostředí divokého západu, historii indiánských kmenů a jejich následném soužití s evropskými kolonialisty. Postavili jsme si indiánská teepee a žáci je vyzdobili pestrými malůvkami. Aby byla atmosféra co nejvíce autentická, vyrobili si táborníci ještě krásná tematická trička. Tím splnili první zkoušku, a to zkoušku dovednosti.
Následujícího dne jsme se vydali po stopách regionálního kulturního odkazu. Díky vědomostem z oblasti české literatury získali táborníci indicie, podle kterých jsme doputovali až do Ratibořic. Navštívili jsme zámek kněžny Zaháňské, po kterém nás provedla komtesa Hortensie, zastavili jsme se u splavu, kam chodila zpívat Viktorka a došli k Panskému mlýnu, kde jsme si povyprávěli o dalších postavách z románu „Babička“. Na závěr se žáci svezli místním železným ořem až do „Česká Skalice City“. Druhá zkouška, zkouška moudrosti, byla tímto dnem splněna.
Tábornické dny jsme rozdělili napolovic výletem k Hlavňovskému rybníku. Prohlídli jsme si nádherné vyřezávané totemy nad rybníkem a poté byli žáci, výměnou za sesbírané odpadky z okolí, vpuštěni na území Utahů. Zde pak hledali a našli poklad na Stříbrném jezeře. Odpadky táborníci vysbírali i podél celé cesty, přes Kovářovu rokli, až na Hvězdu a tím obstáli ve zkoušce ochrany země.
Den čtvrtý byl zasvěcený umění jízdy na koni a zkoušce mrštnosti a obratnosti. Vydali jsme se do „Hejtmánkovic City“, kde se táborníci konečně dočkali setkání s místními Hatátitlá a Ilči. Každý z nich se v sedle osvědčil a dokázal tím, že by se klidně mohl prohánět po prérii. Ve druhé půli dne jsme stihli ještě navštívit krásnou interaktivní výstavu Radky Bodzewicz v Dětské galerii Lapidárium a na závěr splnili žáci zkoušku odvahy, a to v noční školní zahradě, kde na ně čekaly různé nástrahy.
V závěru tábora se žáci museli prokázat zručností, aby tak splnili poslední zkoušku a stali se stoprocentními indiány. Jednak si vyzkoušeli lukostřelbu, a také vyráběli pestré lapače snů. Věřím, že si všichni tábornická dobrodružství naplno užili a ty krásné lapače jim přinášejí jen samé sladké prázdninové sny.
Tak zase za rok! Howgh.
Klára Prchalová
